Lékárna Poštovní  Jablonec nad Nisou
483 300 087

Jizvy

29.01.2022

Proč by nás měly jizvy na našem těle zajímat, když to, co bylo potřeba operačně řešit, je již zotaveno, vyřešeno, někdy i zdánlivě „zahojeno“?

Jizva v kontextu našeho těla

Pro mnoho lidí může být velkým překvapením, že se v ordinaci na jizvy dotazují fyzioterapeuti celkem podrobně. Důvodem je kontext aktuálních obtíží klientů právě se specifickými změnami zjizvené tkáně. Při nutnosti chirurgického řešení bývá řez veden přes několik vrstev tkání (kůže – podkoží – fascie – sval) a pro správnou funkci dané oblasti je důležité, aby byly všechny vrstvy tkáně navzájem po sobě „posunlivé“, měly by po sobě klouzat. Takto se po sobě posouvají všechny měkké tkáně, včetně vnitřních orgánů. Vzájemným napětím si předávají důležité informace pro vnitřní rovnováhu. Tato komunikace může být jizvou narušena a je potřeba ji obnovit. Jizva v procesu hojení může vytvářet i jakási „slepení“ (označovaná jako srůsty) vzájemně sousedících vrstev. Právě takováto jizva vyžaduje naši pozornost a velmi často pak vytváří sekundární problém (nejde o původní problém, ale o důsledek poruchy funkce zjizvené tkáně).

Hojení jizvy

Záleží na mnoha faktorech, které ovlivňují kvalitu hojení jizvy, a to například jaká je kvalita pojivové tkáně daného člověka, jak dlouhá doba je zjizvené tkáni ponechána na regeneraci (např. je rozdíl mezi ženami po tzv. císaři a klienty po jiné břišní operaci), jaká je pooperační péče o jizvu atp. Procesem hojení není však myšleno „pouze“ povrchové hojení, kdy vidíme, že jizva nehnisá, strupy se zahojily a rána je zacelená. Je tím myšleno i zhojení v hlubších vrstvách, které dokážeme posoudit vyšetřením právě manuální posunlivosti měkkých tkání.

ČÍST CELÝ ČLÁNEK


« zpět